Azobarviva

Co to jsou azobarviva?

Azobarviva jsou nejpočetnější a také nejdůležitější skupinou organických barviv. Zahrnují všechny odstíny od žluté až po černou. Azobravivy je možné barvit takřka všechny typy přírodních, chemických i syntetických vláken, ale také usní, plastů, papíru nebo výrobků z pryže. Molekula azobarviva obsahuje jednu nebo několik azoskupin, které poutají dva nebo více radikálů. Azobarviva se používají k barvení potravin nebo léků. 

Azobarviva jsou chemické sloučeniny obsahující v molekule jednu či více azoskupin umístěných převážně mezi aromatickými radikály. Azobarviva se řadí mezi potravinářský přídatné látky, tedy látky, které se běžně nekonzumují přímo jako potraviny, ale přidávají se do potravin pro technologické účely. 

Jaké jsou chemické a fyzikální vlastnosti azobarviv?

Podle počtu azoskupin v molekule rozeznáváme monoazobarviva, disazobarviva a polyazobarviva. Azobarviva jsou stabilnější než většina přírodních potravinářských barviv. Jedinou nevýhodou azobarviv je fakt, že nejsou rozpustné v olejích a tucích. Pokud se však azobarviva spojí s molekulou látky rozpustné v tucích, lze jimi barvit i oleje. 

Jak se azobarviva vyrábějí? 

Azobarviva se vyrábějí výhradně synteticky, v přírodě se tato barviva nevyskytují. Azobarviva tvoří asi 60-70 % barviv využívaných v potravinářském a textilním průmyslu. Azobarviva a pigmenty jsou vyráběny dvěma po sobě jdoucími reakcemi. Diazotací a kopulací. První fáze zahrnuje zpracování primárního aromatického aminu. Ve druhé fázi pak dochází k elektrofilní aromatické substituci. 

Do jakých potravin se azobarviva používají? 

Azobarviva se používají opravdu v široké škále potravin. Najdete je například v pečivu, dezertech, alkoholických i nealkoholických nápojích, polévkách, koření, sušeném ovoci, marmeládách a oříšcích. V posledních letech však výrobci značně omezili přidávání azobarviv do svých výrobků. A to pravděpodobně kvůli odporu konzumentů k syntetickým barvivům a kvůli možným špatným účinkům na chování dětí. 

Proč nejsou azobarviva vhodná? 

Azobarviva nejsou žádným zabijákem. Je však vhodné se před nimi mít na pozoru. Azobarviva totiž mohou organismu škodit. Bohužel je obsahují i některé léky, které jsou určené pro děti. 

Vliv azobarviv na zdraví

Užívání azobarviv bývá dáváno do souvislosti s některými reakcemi projevujícími se na kůži jako ekzém. Někdy jsou zaznamenané také dýchací problémy. U dětí pak mohou být azobarviva spojovaná s negativními projevy jako je ovlivnění pozornosti nebo hyperaktivita. 

Co to znamená Azo free?

Pokud nese výrobek označení Azo free nebo jen zrkatku AZ, znamená to, že neobsahuje barviva Tartrazin E102, Chinolinovou žluť SY E104, Žluť SY E110, Azorubin E122, Ponceau 4R E124, Červeň allura E129. Tyto látky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost u dětí. 

Jsou azobarviva toxická? 

Akutní toxicita azobarviv je dost malá. Bezprostředně toxické hladiny nelze dosáhnout konzumací potravin, které azobarviva obsahují. Většina potravinářských azobarviv má takovou hodnotu, že by musel být zkonzumováno mnoho gramů azobarviv v jedné dávce k dosažení letální dávky. Azobarviva se rozpouštějí ve vodě a tak se v těle nekumulují. Jsou metabolizované v játrech a vylučují se s močí. Některá azobarviva jsou přesto pro užívání v potravinářství zakázaná. A to kvůli jejich toxickým vedlejší účinkům. Tyto vedlejší účinky však nezpůsobuje samotné barvivo, ale produkty jejich degradace. 

Hovoří se o tom, že některá potravinářský barviva zvyšují hyperaktivitu u dětí. Toto tvrzení však nebylo prokázané. Ovšem ani vyvrácené. 

Azobarviva podle výzkumů samy o sobě nezpůsobují ani alergické reakce nicméně mohou zhoršovat alergické reakce na jiné látky. 

Která azobarviva jsou v Evropě povolená?

E 102 Tartrazin žlutá, E 110 Žluť SY žluto-oranžová, E 122 Azorubin červená, E 123 Amarant červeno-modrá, E 124 Ponceau 4R červená, E 129 Červeň Allura AC červená, E 151 Čerň BN fialovo-černá, E 155 Hněď HT červeno-hnědá, E 180 Litholrubin BK červená. 

Jak dělíme barviva?

Obecně lze říci, že barviva dělíme na přírodní, přírodně identická a syntetická. Přírodní barviva získáváme z přírodních zdrojů. Tedy z rostlin, živočichů nebo nerostů. Přírodně identická barviva jsou synteticky vyráběná barviva, která jsou však po chemické stránce stejná jako přírodní barviva. Syntetická barviva (azobarviva) se vyrábí z ropných produktů a většina z nich se v přírodě vůbec nenachází.

Užití potravinářských barviv se řídí hygienickými předpisy a normami, především vyhláškou č. 4/2008 Sb, která stanovuje druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. U barviv E110, E122, E124, E155 je nejvyšší povolené množství (NPM) 50mg/kg jednotlivě nebo v kombinaci.