Význam antioxidantů a jejich zdroje.

Antioxidanty jsou látky, ať už ty, které si naše tělo dokáže vyrobit samo, nebo ty, které přijímáme z potravy, které pomáhají chránit buňky před poškozením, které mohou způsobovat volné radikály. Tyto reaktivní molekuly vznikají v těle během normálních metabolických procesů a mohou být ovlivněny faktory jako je znečištění, kouření nebo nezdravá strava.

Jak fungují volné radikály a proč jsou problém?

Nejprve si pojďme vysvětlit, proč antioxidanty vůbec potřebujeme. V našem těle neustále probíhají miliony chemických reakcí. Při těchto procesech, ale i vlivem vnějších faktorů (jako je znečištění, UV záření, kouření, stres nebo nezdravá strava), vznikají volné radikály.

Volné radikály jsou nestabilní molekuly, kterým chybí jeden elektron. Aby se stabilizovaly, kradou elektrony z jiných molekul v našem těle – z buněčných membrán, bílkovin, a dokonce i z DNA. Tento proces se nazývá oxidace a způsobuje oxidační stres, což je vlastně taková "rezivění" buněk zevnitř. Dlouhodobý oxidační stres může vést k poškození buněk a tkání, a je spojován s rozvojem řady chronických onemocnění.

Jak antioxidanty zasahují?

A tady nastupují antioxidanty. Jsou to molekuly, které dokážou volným radikálům "darovat" elektron, aniž by se samy staly nestabilními nebo škodlivými. Tímto způsobem neutralizují volné radikály, přerušují řetězové reakce oxidace a chrání naše buňky před poškozením.

Hlavní benefity antioxidantů pro naše zdraví

Příjem dostatečného množství antioxidantů v potravě je zásadní pro:

• Ochranu buněk
  Antioxidanty působí jako strážci našich buněk. Jejich hlavní rolí je neutralizovat volné radikály, což jsou nestabilní molekuly, které by jinak mohly poškozovat důležité buněčné struktury, jako jsou DNA, bílkoviny a tuky. Tímto způsobem antioxidanty pomáhají udržovat integritu a správnou funkci buněk, což je základem celkového zdraví.
• Podporu imunitního systému
  Zdraví našich buněk má přímý vliv na obranyschopnost těla. Pokud jsou buňky chráněny před oxidačním stresem a poškozením, mohou lépe plnit své funkce, včetně těch imunitních. Antioxidanty tak nepřímo přispívají k tomu, aby náš imunitní systém efektivněji fungoval a lépe odolával různým infekcím a vnějším vlivům.
• Snížení rizika chronických onemocnění
  Díky své schopnosti snižovat oxidační stres a chránit buňky před poškozením mohou antioxidanty hrát roli v udržení dlouhodobého zdraví. Podpora buněčné stability a snižování zátěže volnými radikály je považována za jeden z faktorů, který může přispívat ke snížení rizika vzniku různých chronických obtíží spojených s poškozením buněk v průběhu času.
• Zdravé stárnutí
  Proces stárnutí je do značné míry ovlivněn kumulací buněčného poškození způsobeného volnými radikály. Tím, že antioxidanty pomáhají toto poškození minimalizovat, přispívají k ochraně kůže před předčasnými projevy stárnutí a také k udržení vitality vnitřních orgánů. Podporují tak přirozené procesy stárnutí zdravějším způsobem.
• Podporu zdraví očí a mozku
  Některé specifické antioxidanty (např. lutein, zeaxantin pro oči, nebo různé polyfenoly pro mozek) se ve zvýšené míře nacházejí v určitých tkáních a orgánech. Jejich přítomnost a funkce jsou důležité pro ochranu zraku před degenerativními změnami a pro podporu kognitivních funkcí, jako je paměť a koncentrace. Přispívají tak k udržení vitality těchto důležitých orgánů.

Typy antioxidantů a kde je najdeme

Existuje mnoho různých typů antioxidantů, a každý z nich má svou specifickou roli. Je důležité přijímat širokou škálu, protože fungují synergicky (spoluprací).

Mezi nejznámější antioxidanty patří:

Vitamíny:

• Vitamín C (kyselina askorbová)
  Je silný antioxidant, který je rozpustný ve vodě. To znamená, že působí v tekutém prostředí uvnitř a vně našich buněk. Jeho hlavní úlohou je pomáhat neutralizovat volné radikály, které vznikají například během metabolismu nebo v důsledku znečištění. Tím přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Je také důležitý pro celou řadu dalších tělesných funkcí. Najdete ho v hojném množství v citrusových plodech (pomeranče, citrony, grepy), bobulovém ovoci (jahody, borůvky, brusinky), paprice (zvláště červená), brokolici a kiwi.
• Vitamín E (tokoferoly a tokotrienoly)
  Na rozdíl od vitamínu C je vitamín E antioxidant rozpustný v tucích. Díky této vlastnosti je schopen účinně chránit buněčné membrány, které jsou tvořeny tuky, před poškozením volnými radikály. Působí jako důležitá obranná linie proti oxidaci tukových složek v těle. Bohatými zdroji vitamínu E jsou ořechy (mandle, lískové ořechy), semínka (slunečnicová, dýňová), rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, řepkový) a avokádo. 
• Beta-karoten (provitamín A)
  Beta-karoten je pigment a silný antioxidant, který patří do skupiny karotenoidů. V našem těle se přeměňuje na vitamín A podle aktuálních potřeb. Díky svým antioxidačním schopnostem pomáhá chránit buňky před oxidačním poškozením. Kromě toho je vitamín A nezbytný pro dobrý zrak, zdravou kůži a sliznice. Beta-karoten dodává ovoci a zelenině jejich charakteristickou oranžovou, žlutou nebo tmavě zelenou barvu. Najdete ho v mrkvi, sladkých bramborách, dýni, špenátu, kapustě a jiném oranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině.

Minerály:

• Selen
  Selen je stopový prvek, který je pro naše tělo nepostradatelný. Není to přímo antioxidant, ale je klíčový pro správnou funkci mnoha enzymů, které v našem těle jako antioxidanty působí. Tyto enzymy pomáhají tělu efektivně bojovat proti oxidačnímu stresu a chrání buňky před poškozením. Je součástí takzvaných selenoproteinů, které hrají roli v obranných mechanismech. Mezi vynikající zdroje selenu patří para ořechy, ryby (např. tuňák, losos), celozrnné produkty a maso.
• Zinek
  Zinek je další základní stopový prvek, který má v těle široké spektrum funkcí. Stejně jako selen se i zinek podílí na enzymatických antioxidačních procesech. Je součástí enzymů, které pomáhají neutralizovat volné radikály a tím přispívají k ochraně buněk před oxidačním poškozením. Zinek je také důležitý pro imunitní systém a buněčný růst. Najdete ho v masu, luštěninách, ořechách a semenech.

Fytochemikálie (rostlinné sloučeniny):

Fytochemikálie jsou biologicky aktivní látky, které rostliny produkují pro vlastní ochranu, například před škůdci nebo UV zářením. Nejsou to vitamíny ani minerály, ale když je konzumujeme v rámci naší stravy, mohou nám také přinášet prospěch. Mnoho fytochemikálií se vyznačuje silnými antioxidačními vlastnostmi, což znamená, že pomáhají chránit naše buňky před potenciálním poškozením způsobeným volnými radikály. Právě tyto sloučeniny často dávají ovoci a zelenině jejich charakteristickou barvu, vůni a chuť.

Je proto důležité zařadit do jídelníčku co nejširší paletu barevného ovoce a zeleniny, aby naše tělo získalo rozmanité typy fytochemikálií, protože často fungují synergicky.

• Flavonoidy
  Flavonoidy představují jednu z největších skupin fytochemikálií. Jsou to rostlinné pigmenty, které často stojí za zářivými barvami ovoce a zeleniny. Díky svým antioxidačním schopnostem přispívají k ochraně buněk před oxidačním stresem. Najdete je ve velkém množství v bobulovém ovoci (např. maliny, ostružiny), jablkách, cibuli, čaji a v kvalitní tmavé čokoládě.
• Karotenoidy (kromě beta-karotenu):
  Karotenoidy jsou další skupinou pigmentů, které rostlinám dodávají žluté, oranžové a červené odstíny. Mnoho z nich funguje jako antioxidanty a pomáhá tak chránit buňky.
         Lykopen
        Tento karotenoid je zodpovědný za červenou barvu v některých druzích ovoce a zeleniny. Vyskytuje se například v rajčatech, melounu a růžovém grapefruitu.
        Lutein a Zeaxantin
       Tyto dva karotenoidy jsou specifické tím, že se přirozeně hromadí v určitých částech oka. Jejich přítomnost je spojována s ochranou očních tkání před oxidačním     stresem a světelným poškozením. Bohatými zdroji jsou špenát, kapusta, kukuřice a vejce.
• Polyfenoly
  Polyfenoly jsou rozmanitá a široká skupina fytochemikálií s výraznými antioxidačními vlastnostmi. Přispívají k ochraně buněk v těle tím, že neutralizují volné radikály. Tato skupina sloučenin je hojně zastoupena v běžných nápojích a potravinách. Najdeme je v zeleném čaji, kávě, kakau, hroznech a červeném víně.
• Anthokyany
  Anthokyany jsou specifickou podskupinou flavonoidů, které jsou zodpovědné za červenou, fialovou a modrou barvu v mnoha druzích ovoce a zeleniny. Díky svým silným antioxidačním vlastnostem pomáhají chránit buňky před oxidačním poškozením. Jsou přítomny například v borůvkách, ostružinách, červeném zelí a třešních.

Jak získat dostatek antioxidantů?

Nejlepší způsob, jak zajistit dostatečný příjem antioxidantů, je pestrá strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, ořechy a semena. Čím barevnější talíř máte, tím lépe. Ačkoli existují i antioxidační doplňky stravy, vědecké důkazy naznačují, že antioxidanty z celých potravin fungují mnohem lépe než ty izolované v pilulkách. Celé potraviny obsahují komplexní síť živin, které synergicky spolupracují.