Betakaroten

Co je to betakaroten?

Betakaroten je pigment, který se nachází v rostlinách a dodává jim jejich barvu. Název je odvozený od latinského názvu pro mrkev. Betakaroten dodává žlutému a oranžovému ovoci a zelenině jejich bohaté odstíny. Používá se také na barvení potravin. Betakaroten je považovaný za karotenoid provitamínu A. To znamená, ře jej tělo dokáže přeměnit na vitamín A neboli retinol.

Kdo objevil beta-karoten?

Betakaroten objevil vědec Heinrich Wilhelm Ferdinand Wackenroder. Právě on jej v roce 1831 vykrystalizoval z mrkve.

Jak funguje betakaroten?

Betakaroten slouží jako dietní zdroj provitaminu A. Navíc funguje také jako antioxidant. Tedy sloučenina, která neutralizuje nestabilní molekuly, kterým říkáme volné radikály. Antioxidanty jako je beta karoten pomáhají snižovat nebo předcházet oxidačnímu stresu v těle.

Betakaroten jako prevence

Lidé, kteří jedí čtyři nebo více porcí zeleniny a ovoce s betakarotenem denně mohou snížit riziko rozvoje srdečních onemocnění nebo rakoviny. Kuřáci by však neměli užívat doplňky betakarotenu, jelikož existují průzkumy, které říkají, že se u nich po požití zvyšuje riziko rakoviny plic.

Jaké jsou zdravotní přínosy betakarotenu?

Betakaroten je provitamín A a díky tomu podporuje zdraví očí a předchází onemocněním očí. Existují také důkazy, že betakaroten může zlepšit paměť a kognitivní funkce. Betakaroten může být užitečný při snižování příznaků Alzheimerovy choroby a poklesu kognitivních funkcí, které souvisí s věkem. Výzkumy také prokázaly, že betakaroten může pomoci udržovat zdraví a vzhled pokožky a chránit ji před UV zářením. Strava s vysokým obsahem betakarotenu může snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny.

Jaké jsou zdroje beta karotenu?

Beta karoten se nachází v mnoha potravinách a také je dostupný jako doplněk stravy. Bohatým zdrojem je palmový olej, ale také mango, dýně, papája a oranžová kořenová zelenina jako je mrkev nebo batáty. Beta karoten však najdete také v zelené listové zelenině jako je kapusta, špenát nebo listy sladkých brambor a tykce.

Jaké má beta-karoten vedlejší účinky?

Přebytek betakarotenu se ukládá v tukových tkáních těla. Nejčastějším vedlejším účinkem jeho konzumace je karotenodermie. Jde o fyzicky neškodný stav, který se projevuje jako nápadně oranžový odstín kůže. Ten vzniká usazováním karotenoidů ve vnější vrstvě pokožky. Změna barvy se rozšiřuje na dlaně a chodidla, ale ne na oční bělmo. To pomáhá odlišit tento stav od žloutenky.
Vzhledem k tomu, že se mění na vitamín A (živina rozpustná v tucích), se může hromadit v těle a v nadměrných dávkách je toxický. Chronický nadměrný příjem vitaminu A může způsobit závratě, nevolnost, bolesti kloubů, kóma nebo dokonce smrt. Betakaroten sám o sobě však toxický není. Množství nad doporučenou dávku může vést ke snížené minerální hustotě kostí a tím ke zlomeninám.

Jaké může mít interakce?

Betakaroten může interagovat s léky, které se používají na snížení cholesterolu. Jejich společné užívání totiž může snížit účinnost léků. Konzumace alkoholu s betakarotenem může snížit jeho schopnost přeměny na retinol a může v některých případech vést k hepatoxicitě. U kuřáků může chronické podávání vysokých dávek betakarotenu zvýšit riziko vzniku rakoviny plic.

Jaké jsou doporučené dávky?

Neexistuje žádná doporučená denní dávka betakarotenu. Existují jen doporučené dávky vitaminu A. Ty se liší podle věku a životní fáze.