Někdy, když jsme ve stresu, unavení nebo se cítíme špatně, máme tendenci sáhnout po jídle. Tento způsob, jak se vypořádat s emocemi, je známý jako emoční jedení. Jídlo sice může dočasně přinést pocit útěchy a uvolnění, ale neřeší skutečnou příčinu problému a může vést k pocitům viny a frustrace.
Představte si ten scénář: Máte za sebou náročný den v práci, šéf byl na zabití, termíny hoří a vy konečně dorazíte domů. Vaše tělo i mysl křičí po odpočinku. Místo teplé vany nebo procházky ale vaše kroky zamíří rovnou k lednici nebo do spíže pro pytlík chipsů, tabulku čokolády nebo pizzu.
V tu chvíli to funguje magicky. První sousto přinese okamžitou úlevu, mozek zaplaví dopamin a stres jako by na vteřinu zmizel. Jenže o hodinu později se dostaví výčitky svědomí, těžký žaludek a uvědomění, že problém, který vás bolel, nikam nezmizel.
Jídlo je snadno dostupný, rychlý a spolehlivý prostředek k regulaci nálady. Když se z něj ale stane hlavní nástroj pro zvládání emocí, mluvíme o emočním jedení.
Jak z tohoto vlaku vystoupit?
Cílem není jídlo démonizovat, ale najít si jiné, zdravější způsoby relaxace, které vám pomohou zvládat emoce. Prvním krokem k úspěchu je schopnost rozpoznat, co vás k jídlu skutečně vede. Náš žaludek a naše emoce totiž mluví odlišným jazykem.
| Znak | Fyzický hlad | Emoční hlad |
| Nástup |
Přichází postupně. |
Přichází náhle a s obrovskou intenzitou („Musím to mít hned“). |
| Chuť | Jste otevření různým druhům jídla (snítíte i normální oběd). |
Máte chuť na konkrétní jídlo (čokoláda, fast food, slané). |
| Vnímání těla | Uvědomujete si plnost a dokážete přestat jíst, když jste sytí. |
Pokračujete v jedení, i když jste plní. Jíte automaticky. |
| Pocity po jídle | Cítíte se spokojení, jídlo vám dodalo energii. | Nastupují výčitky, stud, selhání nebo úzkost. |
Proč vlastně zajídáme emoce?
Mozek je evolučně nastaven tak, aby vyhledával rychlé zdroje energie (cukr a tuk) v momentech ohrožení nebo vyčerpání. Emoční jedení nespouští jen smutek nebo stres, ale velmi často také:
- Nuda:
Jídlo vyplňuje prázdný čas a přináší stimulaci. - Únava:
Když nám chybí spánek, tělo si žádá rychlou energii v podobě kalorií. - Odměna:
„Přežil/a jsem tenhle den, tak si zasloužím něco dobrého.“
Strategie, jak zkrotit emoční hlad
Změnit zajeté vzorce chování vyžaduje čas a laskavost k sobě samému. Vyzkoušejte tyto osvědčené taktiky:
1. Pravidlo 15 minut (Odložení reakce)
Když vás přepadne neovladatelná touha po jídle, neříkejte si „nesmím“. Místo toho si řekněte: „Dám si to, ale až za 15 minut.“ Během této doby odejděte z kuchyně a věnujte se jiné činnosti (zavolejte kamarádovi, ukliďte stůl, napijte se vody). Emoční vlna má tendenci po několika minutách polevit.
2. Vytvořte si „Menu ne-jídla“ pro relaxaci
Pokud používáte jídlo jako formu odpočinku, musíte ho nahradit jinou aktivitou, která vám přinese podobný klid. Napište si seznam věcí, které vás baví a uklidňují:.
- Koníčky. Ať už je to malování, čtení knihy, pletení nebo hraní videoher.
- Horká sprcha nebo vana s voňavou solí
- Procházka, protažení nebo krátká jóga. Pohyb je skvělý způsob, jak se zbavit stresu a pročistit si hlavu.
- Poslech oblíbeného podcastu či hudby. Vaše oblíbená písnička vás dokáže okamžitě rozveselit a odvést pozornost.
- Promluvte si s někým. Zavolejte kamarádovi, rodině nebo se vypovídejte partnerovi. Mluvení o problémech vám může ulevit více než jídlo.
- Voda. Někdy si tělo plete žízeň s hladem. Sklenice vody vám může pomoci.
3. Zastavte se a pojmenujte emoci
Když stojíte u lednice, položte si jednoduchou otázku: „Co teď opravdu potřebuji?“ Je to opravdu jídlo? Nebo spíš objetí, klid, spánek, nebo si jen postesknout partnerovi? Uvědomění si skutečné potřeby je polovina úspěchu.
4. Upravte své domácí prostředí
Co oči nevidí, to srdce (a žaludek) nebolí. Pokud víte, že při stresu nedokážete odolat chipsům, nekupujte je do zásoby. Když už doma pamlsky máte, nenechávejte je na očích na konferenčním stolku, ale schovejte je hluboko do spíže. Připravte si dopředu zdravější alternativy. Místo čokolády si připravte nakrájené ovoce, zeleninu s humusem nebo ořechy.
Tip na závěr: Buďte k sobě laskaví. Emoční jedení je zvyk, který jste se učili možná celé roky. Pokud selžete a balíček sušenek zmizí dřív, než si to uvědomíte, netrestejte se. Místo toho, abyste se trestali za každý "nezdar", buďte k sobě shovívaví a zkuste si najít způsoby, jak se o sebe starat bez použití jídla. Tímto způsobem si upevníte zdravější vztah k jídlu i k vlastním emocím. Pokuste se situaci zanalyzovat: Co se stalo těsně předtím, než jsem začal/a jíst? Jak jsem se cítil/a? Příště už budete chytřejší.